Jak se ve Švédsku kempuje? Co se dá vidět a dělat? Nejlepší destinace pro roadtrip v západním Švédsku.
Dovolená ve Švédsku – hemester
Dovolená ve Švédsku. Ve Švédsku je semester, tedy letní dovolená, událostí roku. Ještě aby ne – léto je ve Švédsku nejlepší den v roce.
V práci se kolegové perou o nejlepší termíny ve chvílích, kdy ještě padá za oknem sníh. Jenže letos s velkými plány zatočil koronavirus a tak postupně odzvonilo plánům vycestovat ze Švédska, ámen je nakonec i plánům opustit náš region (Västra Götaland). Letos to vypadá na hemester (hemma= doma, semester= dovolená), frčí dovolená ve Švédsku.
Väst kust – bäst kust
Západní pobřeží – nejlepší pobřeží. Ještě týden před plánovanou dovolenou nebylo jasné, zda odborníci povolí cestování více než 1-2 hodiny od místa domova kvůli pandemii covid-19. Ale vyšlo to! Týden před plánovanou dovolenou Švédsko rozhodlo, že kempy mohou na sezónu zůstat otevřené.
Tak se rozhodneme otestovat, jestli je opravdu západní pobřeží nejlepší pobřeží (väst kust – bäst kust). V půlce června s námi vyráží Karkulka (náš stařičký červený Peugot z roku 2003) napěchovaná stanem, spacáky a polní kuchyní na roadtrip po švédském západním pobřeží a mezi jejími jezery ve vnitrozemí.
Z dovolené se vyklube jeden z nejlepších roadtripů posledních let. Hlava nám nebere, jak krásně je v našem regionu Västra Götaland, oblasti okolo oblasti Göteborgu, která se táhne až k norským hranicím na severu a z východu ji charakterizují jezera Vänern a Vättern.
Plán cesty
- 14 dní pod stanem;
- útěk do divočiny;
- cokoliv, co není práce.
Z Göteborgu až pod norskou hranici, kde před národním parkem Kosterhavet stáčíme auto do vnitrozemí s cílem pokračovat mezi jezery Vänern a Vättern zpátky do Göteborgu.
Nejlepší doba na dovolenou ve Švédsku
Do počasí se raději pouštět nebudu, jelikož po mých dvou letech ve Švédsku mi každý tvrdý, že tenhle rok je atypické počasí, že to takhle nikdy není.
Vyrážíme 25. a 26. týden roku (ve Švédsku se čas počítá na týdny). Hlavní sezóna dovolených začíná zhruba týden po Midsommar (Slunovratu), tedy 27. – 28. týden. V červenci a první polovině srpna (28. týden a dále) je na dovolené zhruba tak…celé Švédsko. Předtím a potom je všude prázdněji.
Kempování ve volné přírodě
Ve Švédsku se dá stanovat ve volné přírodě skoro všude, platí zde právo volného přístupu k přírodě, tedy allemansrätten.
Nesmíte samozřejmě kempovat na soukromém pozemku, kempování je většinou omezené i v národních parcích a přírodních rezervacích. Ale jinak celkem kdekoliv a kdykoliv, pokud dodržujete základní principy lidské slušnosti vůči přírodě a okolí. My volíme pro letošek kempy, na divokou zvěř se ještě letos necítíme. Cena se pohybuje mezi 200-300 SEK za noc (500-800 CZK).
Vybavení na cestu
Kempy jsou většinou vybaveny dobře a jsou čisté. Disponují kuchyní, ale i tak máme sebou malý lihový vařič, švédskou klasiku správného trampa za pár stovek.
Jako správný patriot jsem neodolala tuzemskému výrobci stanů a jeho loňským slevám, který hned první den prochází zatěžkávací zkouškou nárazového větru 40-60 km/ hod, na který pravděpodobně stavěn nebyl. Tak hned první den vítr utrhne jeden z háčků mezi plachtami a druhý den lepíme dírku v plachtě. Vítr, přívalové deště, nálety termitů a vůbec osobitější skandinávské počasí však stan nakonec obstojně zvládne a můžeme tedy říct, že souboj Švédsko – Česko skončil remízou.
Západní pobřeží Švédska
Tjörn, Skärhamn, Pilane Sculpture Park
Naší první zastávkou je Tjörn, první z perel na západním pobřeží, zhruba tak hodinu jízdy autem od Göteborgu v oblasti Bohuslän. Míjíme krásné ostrovní městečko Marstrand, o kterém si povíme jindy. První kemp u městečka Skärhamn, kde se nachází slavné muzeum akvarel.
Fjälbacka a Grebbestad
Ze Tjörnu se přesouváme k osobitému muzeu soch pod širým nebem Scultupture Park Pilane, kde jsou sochy zasazeny do volné přírody a pak nám nic nebrání pokračovat k našemu dalšímu cílu Fjällbacka.
Po cestě se zastavíme v rybářské vesnici Smögen, poobědváme čerstvé ryby a k večeru kotvíme v dalším kempu asi dva kilometry Fjällbacka, kde bydlíme pro změnu v malém bulgalowu na útesu.
Ve Švédsku, které normálně má lagom (čti přiměřené) teploty, atakuje teploměr 30 stupňů a tak nedočkavě pádíme k pláží. Na nás je moře studené, ale ne tak pro medúzy, kterých je na náš vkus na metru čtverečním celkem 10, tedy zhruba o 10 víc, než bychom si přáli. A tak z koupání nakonec nic není, jelikož se nám nechce sdílet životní prostor se žahajícími plavajícími potvorami.
Z Fjällbacka odjíždíme příliš brzo a tak nestihneme ani Väderöarna, kde se nachází kolonie tuleňů, 5 Švédů a jeden pes. Ve vesnici pozorujeme rodinku, která nákládá do motorové lodi vybavení na víkend a míří na jeden z ostrovů. Společný zájem Čechů a Švédů – chalupaření – dostává ve švédském podání zcela nový rozměr.
Smögen
Přespání pod širákem na útesu u naší chatky ve Fjällbacka a pozorování východu slunce je romantická tečka za naším pobytem na západním pobřeží a my už se třeseme do vnitrozemí, do divočiny. Posledním přístavním zázrakem je Smögen, fotogenická rabářská vesnice, oblíbený cíl turistů.
Do vnitrozemí
Tanumhede a Dals-Ed
Oblast, kam míříme, se jmenuje Dalsland a říká se, že je takovým Švédskem v kostce, jelikož tu najdete velmi rozmanitou přírodu. Ve městě Ed nás láká hlavně losí park, který je však zavřený, ale místo vyrovnává krásný výhled z kempu na jezero Lilla Lee. Cestou mezi pobřežím a Ed se nachází historická oblast ze seznamu UNESCO, rytiny na kamenech z doby bronzové v Tanumshede.
Bluesberry woods
Z Dalsland-Ed míříme k hranicím regionu Västra Götaland a na chviličku se zdržíme zhruba 40 km od města Karlstad.
Dneska budeme totiž spát v domě na stromě v Blueberry Woods. Blueberry woods je rostoucí komunita bohémů, kdy Nizozemec Denis a jeho souputnice Ayet koupili pozemek u lesa a začali stavět různá stavení – domek na stromě, domky z přírodních materiálů, umělecký ateliér, sprchu obloženou mechem a kavárnu pod širým nebem.
Dobrovolníkům z Workaway se tady tak líbí, že se jedna z nich, mladá Němka, se vrátila a staví s majitelem Denisem svůj dům. Domem rozumějte stavení z hlíny, mechu a dřeva uprostřed švédských lesů.
Nadšení a simplicita životního stylu nás nadchne. Fascinuje nás odvaha stavitelů. Zároveň – přiznejme si – nám to ale hlava nebere, že někdo bydlí takto mimo systém, v lese. A zaměstnává se stavěním přírodních domečků a mechové zahrady, stavěním sprch z mech a tesáním šachovnice do kamene. Co si nelze neuvědomit na místě jako Bluesberry woods je, že naše životy jsou setrakramentsky hektické, složité a plné nesmyslů a my jsme rádi, že jsme tady.
Barikadmuseum v Karlstad
Dlouho listuji jednou z brožurek o okolí, které si nasyslím v každém kempu, co by se dalo dělat zajímavého v Karlstad. Po týdnu na krásném pobřeží mě nic nedokáže nadchnout.
Nakonec se rozhodneme navštívit muzeum studené války a vojenství Barikadmuseum, ze kterého se vyklube jedno z nejzajímavějších muzeí za poslední dobu. Interaktivní muzeum nás plně pohltí a dvě hodinky jsou pryč jako nic. Nad kávou a dortem v muzejní kavárně koukáme na růžový tank Davida Černého a malou výstavičku k Sametové revoluci.
Mariestad-Ekudden
Z Karlstad míříme do Mariestad, města na pobřeží jezera Vänern. Jezero Vänern je největší evropské jezero hned po nějakém v Rusku a má rozlohu jako Jihočeský kraj. Jezero má spoustu unikátních souostroví (archipelago), a to včetně národního parku Djurö, který je však z Mariestad přístupný pouze soukromou nebo vlastní lodí, jelikož se nachází 15 km od nejbližší pevniny.
V Mariestad musíme přežít oslavu Slunovratu, jednu z největších událostí roku, kdy Švédi tancují okolo májky a slaví, že už zase nadchází ta polovina roku, kdy bude ve Švédsku tma jako z pytle.
Velký kemp je plný lidí, ale také odpovídajícího množství komárů a pořádných velikých zrzavých lesních mravenců. My nejsme příliš nadšeni z kempu v obležení lidí a mravenci nejsou nadšeni pro změnu z naší přítomnosti. A tak mi při nevinném odskočení v lese zalezou pod oblečení a odnesu si jich do stanu hned deset. A tak se mi dostane základní lekce v podobě výživných kousanců na hýždi a zuřivého odhazování všeho oblečení – odskočit si mimo toalety se ve Švédsku fakt nevyplácí.
Qvarnstensgruvan Lungås
(důl, kde se před dvěstě lety dolovaly mlýnské kameny na mletí mouky)
Kromě povalování u vody v Mariestad podnikneme také jeden vzdělávácí výlet do dolů Qvarnstensgruvan v Lungås. Průvodce nám přiblíží, jak chudáci zaměstnanci dolovali kameny na mletí mouky a něco o geologickém složení krajiny. Slovní zásobu k dolování a tesání mlýnských kamenů a otisky trilobitů na stěně při ústupu moře miliony let zpátky s námi na kurzech švédštiny bohužel neprozíravě přeskočili, ale držíme se zuby nehty.
Po pobytu v Mariestad usoudíme, že máme lidí a civilizace zase na chvíli dost a rozhodneme se uniknout do divočiny, a to do národního parku Tiveden.
Národní park Tiveden
V národním parku bydlíme v kempu Tiveden Camping, který vedou dva svérázní Nizozemci. První den se rozhodneme absolvovat 15 km dlouhou trať kánojí vedoucí národním parkem (kanotleden), ale to nám překazí déšť a tak strávíme 8 hodin vytrvalého deště vyprávěním holandského taťky v kempové kuchyni o tom, jak jsou Nizozemci posedlí penězi a soused by bez váhání prodal váš dům, když si odskočíte do města.
Výlet kánojí národním parkem Tiveden
Každopádně další den nám slunce přeje a my vyrážíme na lodě na jezero Udden. V kempu za slušnou cenu půjčují vybavení, odvezou nás i ostatní dobrodruhy autem na místo a jen na nás je dostat se zpátky, kde v kempu loď vrátíme.
Příroda okolo je nádherná, sice nevidíme slibované losy, medvědy, bobry ani vlky, kteří se v okolí vyskytují, ale výhledy nám stačí. Dlužno říci, že posledních pár kilometrů po jezeře, kdy se vůbec neblížíme konci, už naše nadšení klesá, i tak je kanotleden jedinečný zážitek, a tak už hledáme, jestli okolo Göteborgu jde zopakovat něco podobného.
Spoiler: Jde, archipelago je na vodní sporty jako stvořené a za městem máme dokonce náš malý Tiveden, kde se dá na kánoji podobě projet přírodní rezervace Vättjefjäll).
Karlsborg: Djäknesundet a Forsvik
Ještě před odjezdem stihneme procházku v národním parku Tiveden a pár selfíček. Cestou se nezapomeneme smočit v Djäknesundet, který je na půl cesty mezi Tiveden a Karlsborg, ale připomíná spíše písečnou pláž v Chorvatsku.
Už nám zbyla jen půlka okurky a dva suchary, a tak je čas vyrazit do civilizace a ulovit v supermarketu nějaké jídlo. Přesouváme se do Karlsborg, města pojmenovaném po masivní pevnosti. Po cestě se zastavíme na obeď u skanzenu Forsvik a pozorujeme plavbu lodi a zdvihání stavidel a mostů na Göta kanal, 190 km dlouhém kanálu a zároveň jednom z nejvetších stavebních projektů ve švédské historii.
Po návštěvě Karlsborg už nám zbývá jen pár dní svobody. My máme vzhledem k teplotám atakujícím třicítku jediný cíl: chceme se koupat a odpočívat a musíme se zároveň posunout blíže k domovu, Göteborg.
Kållandö a zámek Läckö slött
Volba padne na výběžek pevniny do jezera Vänern, oblast Kållandö. Kempujeme s výhledem na zámek Läckö slött zhruba 20 km od města Lidköping. Kromě výhledu na zámek je kousek od kempu luxusní restaurace, kavárna, muzeum Naturum a hlavně: pláž a na švédské poměry teplá voda.
Rybářská vesnice Spiken
Poslední den našeho výletu a celá zásoba jídla se skládá z té samé okurky, kterou si v autě vezeme už od národního parku a ze dvou sucharů z Göteborgu. Milý mi řekne, že okurku sní jen v případě, že zavolám babičce a řeknu jí, čím ho tady krmím.
Jelikož na tohle nemám odvahu, tak se rozhodneme podniknout kulinářský nájezd na rybářskou vesnici Spiken, která je zhruba 2 km od kempu. Jelikož švédskou specialitu – uzeného lososa s bramborovým salátem – jsme už měli, poobědváme štiku pečenou v alobalu, lovenou v jezeře pět metrů od nás.
Spiken je na první pohled pár červených dřevěných domečků, obchod se suvenýry a několik udíren. Jedná se však o největší přístav v Evropě na jezeře (ve švédštině tomu říkají vnitrojezerní přístav). Ve Spiken působí desítka rybářů z celkem 50 rybářů z povolání na tomto jezeru. Ryby, které zde rybáři nachytají částečně prodají na místě, zbytek putuje do rybí aukce do Göteborgu.
Návrat do Göteborgu
Dovolená ve Švédsku. Už nám nezbývá než se rozloučit se všemi mravenci a komáry a vrátit se zpátky do civilizace. Z nouzové destinace ve Švédsku se vyklubala jedinečná příležitost, jak objevit náš region.
Náš závěr je jasný: chceme vidět víc. Už teď je jasné, že se nám bude těžko plánovat jiná zahraniční destinace, když je toho ve Švédsku tolik objevovat.
