Jak jednou obujete cestovatelské boty, tak je už nesundáte. A tak se stalo, že po prvním roce práce v Čechách balím kufry a stěhuji se do Švédska, a to rovnou na dobu neurčitou.
Välkommen till Sverige
No což, že jsem byla ve Švédsku všehovšudy čtyřikrát. Srdce velí jasně! Do samotného momentu, kdy stojíte na letišti a máváte domovu, je dost dlouhá cesta. Nejdříve přesvědčit sebe, že to není úplná kravina odstěhovat se na sever, do země, která je ukrutně drahá a jejímž jazykem jste naprosto nepolíbeni. Následuje výpověď v práci a několik měsíců opakování mantry všem kamarádům a známým – ne, nemám ve Švédsku práci; ne, nemám ponětí, jaké to tam bude; ne, neumím švédsky. Při každém dočasném stěhování do zahraničí si připadáte už jako matador a říkáte si, že vás nic nepřekvapí a všechno jste zažili, tak to tentokrát bude jednoduché. Při každém stěhování vás překvapí, jak daleko od pravdy to je. Välkommen till Sverige.
Vystudujete si doma vysokou školu, nějakou dobu pracujete a myslíte si, že konečně dává vaše profesionální existence trochu smyslu. Nebo jsite alespoň schopní si vydělat na chleba. Ale pak se rozhodnete, že se stěhujete.
Rázem se všechny vydobyté úspěchy (nebo alespoň většina) ztrácí ve světle toho, že neovládáte jazyk a zvyky země, do které se stěhujete. Ledaže jste vystudovali nějakou z profesí, která se dá dělat v každém jazyce. Pak to možná budete mít o malinko jednodušší, ale také ne zadarmo. Od úpěnlivého hledání volných pozicí na internetu a luštění švédských hieroglyfů přejdete k mírné rezignaci, že hledat práci před odjezdem asi nemá smysl. Člověk se přesune tedy k tomu, čemu se nevyhne určitě – a to předodjezdovému papírování doma v Čechách.
Toto byl můj český předodjezdový checklist:
- Upravit si tarif u mého operátora (aneb všude levněji než doma).
- Optimalizovat si český účet. Ceník pro služby v zahraničí se u bank diametrálně liší a ve Švédsku si účet bez personnummer založíte jen komplikovaně.
- Zařídit si notářem ověřenou plnou moc pro jednání další osoby za mě v ČR.
- Zřídit si Zákaznickou kartičku České pošty k vyzvedávání pošty v ČR někým jiným než mnou. Plná moc poště nestačí. Spoiler: i s kartičkou je celkem boj s některými zásilkami do vlastních rukou.
- Zvážit založení datové schránky a elektronického podpisu (kvůli bodu nad), pokud nechcete jezdit s každým papírem na ověření na ambasádu nebo do Čech. Budete si moc vyřídit téměř vše online ze Švédska.
- Odhlásit se z komunálního odpadu (podává se každý rok tam, kde máte trvalé bydliště).
- Zažádat na Úřadě práce o evropský formulář U2 k převodu podpory v nezaměstnanosti.
- Vyzvednout si před odjezdem voličský průkaz na mém městském úřadě pro již vyhlášené prezidentské volby, které se konají týden po mém příjezdu (ze zahraničí lze v jiných případech zařídit přes ambasádu – platí pouze pro volby, ve kterých lze hlasovat v zahraničí).
Věděla jsem, že se po příjezdu nevyhnu následujícímu:
- Zaregistrovat se do jazykových kurzů SFI (které jsou zdarma pro všechny cizince)
- Přihlášení se na švédský úřad práce – Arbetsförmedlingen
- Přihlášení se na daňový úřad – Skatteverket
A tak jsem začala zjišťovat, co že k tomu vlastně potřebuji. Než jsem odjížděla, klasicky jsem si nechala notářem ověřit plnou moc a zřídila si Zákaznickou kartičku České pošty, a to vzhledem k tomu, že poštovní praxe přijímaní plných mocí k vyzvedávání zásilek je nejednoznačná-někde ji berou, někde ne a když ti říkají, že ji berou, tak jim moc nevěřte. Pokud se vám podaří přimět zaměstnance pošty, aby vám kartičku správně nastavili – což samo o sobě vyžaduje dost značné úsilí – vámi určený člověk pak může přebírat všechny zásilky kromě těch do výhradně do rukou adresáta. Celkem šikovné je zřídit si před odjezdem také datovou schránku, kam se vám mohou virtuálně doručovat některé písemnosti. K nezaplacení je elektronický podpis, díky kterému se vyhnete všm ověřeným podpisům. Dále je šikovné se zaregistrovat do Drozda pod Ministerstvem zahraničních věcí. Jasně, nejedeme do válečné oblasti, ale i tak.
Abych mohla ve Švédsku fungovat, bylo třeba si zjistit pár věcí. Primárně zjistit, co se skrývá za názvem personnummer, tedy osobní číslo. Tvar má jako naše rodné číslo, ale jeho využití je mnohem širší. Používá se k registraci úplně všude od posilovny pro knihovnu.
A samozřejmě to dá trochu úsilí takové číslo dostat – buď do Švédska přijedete jako student (univerzity jsou ve Švédsku pro občany EU zdarma), jako člen rodiny usazené ve Švédsku, nebo máte již domluvenou práci, či jste schopní prokázat dostatek příjmů tak, aby vám Švédi mohli zaregistrovat jako osobu s vlastními příjmy v centrálním registru obyvatel na úřadě Skatteverket.
Jak je to s personnummer?
Pokud nejste:
- ani student,
- ani švédský zaměstnanec,
- ani nejedete do Švédska za/s rodinným příslušníkem, se kterým jste již předtím bydleli, a na kterého se budete moci takzvaně sloučit,
budete muset prokázat, že na život ve Švédsku máte – což je přesně můj případ – jsem osoba s vlastními příjmy v tuto chvíli, jelikož jsem se svým přítelem, který už číslo má, předtím nebydlela.
Na přítele se mohu sloučit podle nějakých nejasných regulí Skatteverket až po 6 měsících společného bydlení. Je také třeba Švédům ukázat, že jste pojištění minimálně na rok dopředu. Nicméně Švédi se nespokojí s ničím jiným než s plným pojištěním na rok dopředu. Odkazují na formulář S1. Pro mě je téměř nemožné získat potvrzení o pojištění z ČR a o soukromém pojištění Skatteverket ani nedutne a já také nemám ani páru. V této situaci a je téměř jisté, že budete muset nakonec na číslo nějaké ty měsíce počkat.
Edit po pěti letech (2022): Skatteverket nyní přikládá informační letáček, že přijímá i soukromé pojištění, pokud chce člověk prokázat, že má vlastní příjmy.
Získání PN je taková loterie, víc než na pravidlech (podle kterých jsi si jistí, že nároky splňujete) záleží zřejmě na tom, kdo váš případ rozhoduje. A tak se internet hemží stovkami podobných příběhů jako ten můj, nutno dodat, že s úplně jiným konečným výsledkem.
Úřadování
Každopádně co platí v každé zemí je, že úředníci mají rádi připravené lidi s připravenými dokumenty. A tak po příjezdu vyrážím po zuby ozbrojená papíry na místní Arbetsförmedlingen čili úřad práce a na již zmíněný Skatteverket. Jelikož jsem pracovala v Čechách více než rok, mám nárok na podporu v nezaměstnanosti a také na to, aby mi podporu v nezaměstnanosti úřady převedly do Švédska, kde mi bude vyplácena, pokud budu plnit zdejší podmínky.
Co dále platí v každé zemi je, že jakékoliv požadavky mimo obvyklou domácí agendu dají úřadu eufemisticky řečeno trochu zabrat. Nakonec si ale vysvětlíme, co potřebuji a úředníci mi zároveň vysvětlí, že vzhledem k tomu, že jsem z Evropské unie a předpokládá se, že budu možná o malinko schopnější se o sebe postarat než mimoevropští, mám nárok jen na základní servis. Na žádná sezení, nabízení práce a rekvalifikace či podobné vymoženosti nedosáhnu. Přijďte se ukázat jednou za měsíc s vyplněnými papíry prý. A ano, myslím si správně, švédsky bych se měla naučit hodně rychle, jinak práci neseženu, potvrzuje paní.
Skatteverket, neboli daňový úřad, který je zde taková holka pro všechno, jde naproti tomu hladce. Jako téměř jediné bílé tváři mi vděční úředníci ofotí dokumenty a pak se prý ozvou, zda schvalují mojí registraci do systému obyvatel, která mimo jiné přináší zmíněné důležité osobní číslo personnummer.
Svenska för invandrare
Tím je moje úřadování dokončeno. Zbývá poslední. Začít chodit na kurzy švédštiny, které se jmenují SFI (Svenska för invandrare). SFI je pro cizince úplně zadarmo. Zapíšete se na dalším úřadě a do tří měsíců vám dají vědět, kdy nastupujete. Můj kurz, který je každý den v týdnu 3 hodiny denně, vypadá velmi slušně.
Kromě pravidelných návštěv jazykového kurzu a hledání práce dochází na borcení romantických představ českých přátel o sobech a barevných švédských domečkách porostlých trávou. Místo toho je nastíněn reálný obrázek západního Švédska v zimě – pršavo, pošmourno, nedostatek světla. Švédska, kdy bez ohledu na počasí a roční období budete o svoji existenci muset trochu zabojovat. Koneckonců jako v každé cizí zemi. Ale kdo ví, možná, že se přeci jen švédsky naučím, najdu si práci v nějakém rozumném horizontu a bude se mi tu třeba i líbit….
Článek byl původně publikován autorkou na stránce Mladiinfo v roce 2018. Pro větší přehlednost je článek přesunut na tento oddělený blog.