Hledání práce. Zase.

Celý život jsem si říkala, že existují dvě povolání, které bych nikdy v životě nechtěla dělat ani za zlaté prase.

Protože jsou prostě pro mrňavou holku jako já nemožná: řidič autobusu a bachař. A tak jsem strávila poslední dva roky jako bachařka ve Švédsku.

Hledání práce. Zase.

Práce ve vězení. Protože proč ne, po roce ve Švédsku, že. Protože ukažte mi lepší metodu jak potrénovat švédštinu než v uzavřeném, rizikovém prostředí bez překladače na telefonu. V prostředí, kde může mít neporozumění fatální následky. A kde místní výtržníci trénují nejen vaši švédštinu, nýbrž celou vaši osobnost.

Nakonec se mi ve vězení překapivě začalo líbit, ale život je nepředvídatelný, hlavně ten můj. A tak hledám po dvou letech znovu práci ve Švédsku. Na mém seznamu nechtěných povolání tak zůstává jenom řidič autobusu. A tentokrát už necouvnu.

Co udělat jako první

Ve Švédsku vás zaměstnají buď jako vikarie (záskok), na dobu určitou (visstidanställning), nebo na dobu neurčitou (tillsvidareanställning). Moje pracovní smlouva na dobu určitou tedy k určitému datu vypršela.

Nejdřív jsem tak musela vyřídit všechny papíry, abych finančně přežila svoji nezaměstnanost. Ve Švédsku je trochu jiný systém vyplácení dávek v nezaměstnanosti než u nás v Čechách. Arbetsförmedlingen, tedy úřad práce, po splnění určitých podmínek vyplácí základní sumu, tedy grundersättning. Nicméně většinou si tu lidé každý měsíc připlácí a-kassa, tedy něco jako soukromé připojištění dávek v nezaměstnanosti, aby dosáhli na maximální částku podpory v nezaměstnanosti.

Hovås/Askim.

Nejdříve tedy poslední den v práci vyškemrat potvrzení o zaměstnání, tedy arbetsgivarintyg, který musím spolu s dalšími dokumenty poslat na mojí a-kassa, která by mi měla časem vyřídit nějakou tu podporu. Časem, protože korona zasáhla industriální Göteborg značně a spousta lidí přišla o práci. Na finanční podporu je tedy momentálně fronta. Naštěstí mám za poslední dva roky našetřeno, tak podpora není k životu nezbytná.

Nová taktika

Tentokrát na to chci jít ale chytřeji a víc organizovaně než když jsem před téměř třemi lety přijela. Slíbila jsem si, že vynechám sebetrýzeň a lamentování. Naštěstí taky můžu vynechat kurzy švédštiny, tak mám více času. A tak se vrhám do praktických úkolů, které mě čekají.

Sestavuji tedy seznam, kde bych měla začít.

  1. Vyžádat si všechny potřebné dokumenty od zaměstnavatele (např. arbetsgivarintyg).
  2. Zaregistrovat se na úřadu práce Arbetsförmedlingen a poslat potřebné dokumenty na svojí a-kassa.
  3. Aktualizovat si životopis, hlavně ten ve švédštině.
  4. Připravit si několik verzí dobrých motivačních dopisů (personligt brev). Ten tady chtějí všude.
  5. Vyšperkovat svůj profil na LinkedIn, připravit příspěvek a požádat svoji síť o mobilizaci. Zároveň být na téhle síti aktivní po celou dobu.
  6. Vytvořit si rozvrh dne, kde si vymezím, kdy se budu věnovat hledání práce a kdy jiným činnostem, které mě udrží při zdravém rozumu.
  7. Vytvořit si seznam firem a organizací, kde bych chtěla pracovat (třeba v Excelu) a periodicky je kontrolovat.
  8. Přihlásit se do newsletterů s volnými pozicemi, které mi chodí rovnou na e-mail, když se něco objeví. Šetří to čas!
  9. Zamyslet se nad tím, kdo bude můj referent. Obvykle je potřeba budoucímu zaměstnavateli dodat dvě ústní doporučení.
  10. Připravit si otázky pro náběr. Mentálně se připravit na volání a projevení zájmu poté, co jsem odpověděla na inzerát. Zvýší to moje šance.
  11. Začít se seznamovat s lidmi na formálních a neformálních akcích.
  12. Nezbláznit se.

Proč ten poslední bod?

Protože budování sítě v cizí zemi je opravdu důležité. Podle průzkumů jsou 3 ze 4 pozic ve Švédsku jsou obsazeny přes známost, osobní kontakt.

Googlila jsem na internetu, jestli to opravdu sedí, ale podobná čísla se opakují všude. Můj životopis plný meritů mě tady nezachrání, je čas jít ven a začít se seznamovat. Navíc v zemi, kde ani neexistuje vykání, se na merity tolik nehraje, mnohem důležitější je třeba zapadnutí do týmu, do kultury. Takže začněte trénovat své pekařské schopnosti na domácích kanelbulle, abyste oslnili své budoucí kolegy u fiky.

Švéd je člověk společenský navzdory své pověsti. Gemenskap (komunita, pospolitost) je důležitá součást života. Podle průzkumů je polovina Švédů během svého života zapojena do dobročinných aktivit a pověst nedruživého Švéda je klamavá. Je dobré mít po ruce přehled relevantních organizací a akcí, kde potkat nové domorodé i naplavené tváře na formálních i neformálních setkáních.

Ty domorodé tváře nejspíše odchytíte při nějaké aktivitě organizované jejich förening (organizace všeho druhu od dobročinné po sportovní), ty naplavené potkáte třeba na MeetUp nebo akci Internations. Navíc je ve městě celá řada organizací, které nabízí jazykové posezení, jazykové tandemy, mentorský program a rady, jak vylepšit CV. Kde je najít, vám povím později v článku.

Delsjön.

Perform on Top

Jako nezaměstnaná mám nyní hromadu času. A tak se konečně vrhám do aktivit naší malé neziskové organizace, kterou jsme ve Švédsku v posledním roce budovali, a kterou jsem kvůli pracovní vytíženosti skoro nestíhala.

Někteří z vás mě totiž sledují od začátku a vědí, jak jsem se Švédskem bojovala a byla jsem ráda za každou dobrou radu. A že jich nebylo hodně.

Z nějakého důvodu vám žádná z relevantních autorit neřekne to nejdůležitějsí. A tak jsem se rozhodla, že nechci, aby to měli ostatní takhle těžké. Dali jsme se tedy dohromady s dalšími 4 expaty a založili jsme ve Švédsku malou neziskovku: Perform on Top.

Okolo Göteborgu budujeme komunitu cizinců, kteří zde hledají práci a chtějí se integrovat. Máme program v délce tří měsíců, kde zadarmo učíme nysvenskar, tedy nové Švédy, jak to natřít na pohovoru, jak by měl vypadat životopis po švédsku a jak je důležité budovat okolo sebe síť. Založila jsem skupinu Gothenburg Career Networking Group na Facebooku, kam postujeme všechny možné akce, organizace a tipy na hledání práce.

Šťastnou náhodou jsme se dostali pod ochranná křídla Drivhuset, organizace pomáhající rozjet start-upy. Usídlili jsme s v jejich krásném co-workingovém prostoru Yesbox v Göteborgu. Dveře, které nám byly zavřené, se nyní otevřely a všichni se s námi chtějí seznamovat a plánovat projekty. Tady, ve vibrujícím světě start-upů, se TO děje. Naše skupina (ještě relativně mladých a nadějných) přistěhovalců je vítaným dílkem do téhle skládačky.

Skoro mladí a určitě odhodlaní.

Všechno zlé je pro něco dobré

To je můj život ve Švédsku. Hledání práce. Zase. Život je nepředvídatelný, a to je na něm skvělé, ale i hrozivé. Ve chvíli, kdy už si myslíte, že jste na to vyzráli, a že máte všechno v cizině pořešené jako mistři, přijde nečekaný zásah shora v podobě neprodloužení smlouvy. Těsně předtím, než by se ze zákona měl kontrakt měnit na dobu neurčitou.

Jako by někdo nahoře říkal, jen si nemysli, že se budeš nudit ve svojí komfortní zóně! Nemysli si, že jsi se po třech letech ve Švédsku hezky zabydlela a už máš všechny srandy za sebou!

Všechno se děje z nějakou důvodu. Třeba se mělo stát, že místo zamykání vězňů do cel mám trávit víc času sportem, společenskými dýchánky s novými i starými kamarády a zamilováváním se do nově objevovaného Göteborgu a jeho obyvatel. Dokonce mám čas i na studium jednoho magisterského kurzu na zdejší vysoké – to je tady ve Švédsku zadarmo. Ale o tom třeba příště, už mě volají další aktivity.

Věnování

Tenhle článek chci věnovat všem krajanům, kteří přijeli do Švédska a bojují tady podobně jako já. Všem, kteří (nejen) vinou korony stále hledají a ještě nenašli práci, nebo vinou viru přišli o své práce dosavadní. Nejste v tom sami!

Článek byl původně publikován autorkou na stránce Mladiinfo v roce 2019. Pro větší přehlednost je článek přesunut na tento oddělený blog.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *