Hledáte zdroje a tipy, jak se naučit švédsky? Máte strach mluvit? Vaše gramatika není dokonalá?
Jak se naučit švédsky
Jak se naučit švédsky? Dva roky zpátky jsem se nějakým škodolibým řízením osudu ocitnula na druhém, značně studenějším, konci Evropy, kde jsem se jala zahájit projekt Nový cizí jazyk: ŠVÉDŠTINA.
Přeskočím všechny důvody, proč se učit jazyk země, ve které momentálně žiji… Na to už jsem potkala příliš mnoho cizinců bez znalosti švédštiny ve Švédsku, abych si spočítala, že v mém oboru (a ve valné většině ostatních) to s angličtinou naplno nejde. Bez společného jazyka bych neměla nikdy šanci se plně integrovat. Navždy bych zůstala expatem, který zem pozná jen povrchně, a to je trochu škoda.
Nemám talent na jazyky!
První týdny nebo měsíce ve skupině začátečníků někdy narazíte na rychlejšího – nebo chcete-li nadanějšího – studenta. I tak se stalo v mé první třídě švédštiny SFI, ze které bych nejradši utekla hned po první hodině, kdy jsme stihli po dvou hodinách říct jen svoje jména.
Dejme tomu, že stejná skupina se bude spolu učit stejný jazyk deset let. Myslíte si, že cítit se v jazyce lépe bude student s talentem na jazyky (ať to znamená cokoliv) nebo student, který posledních deset let v daném jazyce začal číst knihy, poslouchat rádio, našel si přátele, se kterými jazyk pravidelně procvičuje?
Protože talent na jazyky pravděpodobně ani neexistuje?
Ty máš všechno, říká švédský známý, jsi vzdělaná, máš talent na jazyky a ještě nějak vypadáš. Chtěla jsem mu říci, že tyhle věci se nerozdávají na ulici, nýbrž se musí vysedět.
Zeptejte se některých mých švédských známých, kolik umím podle nich jazyků a začnou vám jmenovat angličtinu, italštinu, švédštinu, španělštinu a všechny další slovanské jazyky v čele se srbštinou, ruštinou, češtinou, slovenštinou… Kde k tomu přišli – těžko říci. Řekla jsem známému na jazykový účet jen to, že je možné, že jsem se naučila nějaké jiné jazyky a doma jsem studovala (rozhodně ale ne tolik, kolik si díky mému mezinárodnímu zázemí představují). Ale ve finále je to stejně jen švédština, na které teď, než přestane být nadobro pracovním/studijním limitem, záleží.
Během dvou let jsem slyšela obdivné spojení talent na jazyky mnohokrát a pokaždé bych znovu odpověděla, že jediný talent v mém případě je talent se věnovat jazyku několik hodin denně po dobu dvou let s vyhlídkami nepřestat. Na to nemusíte být génius, stačí být dostatečně “zabejčený”. Víte, jak se to říká… Procento nadání a zbytek úspěchu tvoří trénink a píle.
Motivace a ochota strávit studiem nějaký ten čas je při studiu jakéhokoliv cizího jazyka absolutně rozhodující. Když máte třeba deset let pozitivní, kladný vztah k jazyku, jeho zvukem se obklopujete a máte silnou motivaci, tak prostě nevěřím, že byste se jazyk nenaučili alespoň průměrně. V poslední době se navíc i v lingvistice stále více prosazuje kognitivní přístup, podle kterého je pro náš mozek učení jazyků proces učení jako každé jiné.
Kolik jazyků umíš…
Za tu dobu, co se učím jazyky, jsem přišla na to, že jazyk není zdaleka jen o šprtání gramatiky a konverzačních formulí. Čím hlouběji pronikám do švédštiny, o to více jsem přesvědčená, že ovládnutí cizího jazyka leží někde úplně jinde.
Učení cizího jazyka není moc zábavné, naopak je to série situací daleko za hranicí komfortní zóny, zoufalých momentů, otázek co jsem to udělala a kdy už to skončí a jen mlhavou vyhlídkou na nějaký vzdálený konec.
Jakou roli tedy hraje v učení cizího jazyka sebevědomí, motivace, postoj ke kultuře a jazyku, osobnost člověka?
…tolikrát jsi člověkem?
Musím se přiznat, že pobyt v zahraničí a učení se zcela nového jazyka je velkou zkouškou pro celou moji bytost. Osobní identita je pro mě, jako extroverta, nedílně spjatá se sebeprezentací, tudíž s vyjadřováním, tudíž s jazykem.
Ztratila jsem schopnost se v jazyce důstojně vyjadřovat, chybí mi nástroj hlouběji se socializovat, bránit se nepravostem, být naštvaná a verbálně to zprostředkovat, argumentovat, přesvědčovat nebo opravovat lidi, zkrátka projevit, kdo jsem a jaké mám schopnosti.
Zkoušeli jste už někomu přesvědčivě vynadat v cizím jazyku, který je pro vás španělská (švédská) vesnice? Zkoušeli jsi vysvětlit úřadům a kolegům, že něco dělají úplně špatně? Zkoušeli jste si vydobýt respekt, vysvětlit své názory a postoje v cizím jazyce s úrovní předškoláka?
Nejde to. S nižší úrovní jazyka ztrácíte hloubku a komplexitu myšlenek, které dokážete verbálně vyprodukovat. Dokud se nevymaníte z těchto limitů, budete muset snášet speciální zacházení a opatrné otázky, zda jsi rozuměli, co se okolo vás děje. A to je jedna z nejtěžších věcí, na kterou každý, kdo se jazyk učí, naráží.
Teorie identifikace aneb proč vysvětlují Švédi koncept fika
Fika, svatá Lucie, midsommar, rovnoprávnost. Když jsem začala kurzy SFI, v naší smíšené skupině nás učitelé často nechávali dělat stupidní cvičení na téma, co to je demokracie a kdo u vás dělá domácí práce s následným vysvětlením, že muž a žena jsou si rovni a děti se tady nebijí.
Jako Evropanka jsem zvedala obočí, jak někdo může ztrácet čas takovými kravinami. Když jsem pochopila, že spolužačka z Balkánu míní zcela vážně svoje prohlášení nemám ráda lidská práva, je to nesmysl, pochopila jsem, že Švédi pochopili už přede mnou. A to, že je to třeba vzít od podlahy a k samotné výuce přidat jazyka přimíchat kulturní koření. Proč ale?
Lingvisté vysvětlují v tzv. teorii akulturace (Acculturation Theory), že osvojení jazyka záleží mimo jiné i na tom, jak blízko se cítíte k rodilým mluvčím a jak oni reagují na vás. Vychází primárně z toho, že jazyk je s kulturou těsně provázán a vaše identifikace s hodnotami, kulturou a přijetím země jako takové má na samotné učení vliv. Pokud budete chtít zapadnout mezi místní, do nové země, budou vás třeba bavit filmy, knihy nebo aspoň lepší úroveň života, odpor k biflování s pozitivní motivací bude určitě menší a půjde vám to rychleji.
Úzkost z cizího jazyka
Jdete po ulici a skupina cize vyhlížejících osob na vás vybafne Do you speak English? nebo Pratar du svenska?. Ve vás najednou jako by se krve nedořezal, prostě se nemůžete vymáčknout. Případně si říkáte, vyslovuji to správně? Proč na mě takhle koukají? Udělal jsem chybu? Nerozumí mi? Proč nerozumím jim? Je to jejich přízvuk? Jsou to moje uši, na kterých si sedím?
V cizím jazyce kolikrát mlčím před lidmi, u nichž vím, že si musím zasloužit jejich respekt, jelikož se bojím, že by mě třeba negativně soudili, že jsem udělala chybu. I toto vědci pojmenovali a říkají tomu úzkost z cizího jazyka. Ta má několik podob. Jednou z nich je právě strach z negativního hodnocení okolí. Tato obava nesmírně paralyzuje. Mluvčí zapomene, že neverbální komunikace, tón hlasu a další tvoří podstatnější část komunikace. Projevy úzkosti a neverbální signály nervozity můžou být ve finále příčina toho, že si druhá strana řekne, že jste nějací divní.
Krashenova teorie fáze osvojení jazyka
Pokud ze sebe nic nevymáčknete, nemusí to vždy automaticky mít co dělat s jazykovou úzkostí. Jeden z významných lingvistů Krashen, tvrdí, že při učení cizího jazyka nás čeká několik fází, kterými si prostě musíme projít.
Zní vám to povědomě? Mně ano. Po pár dnech ve Švédsku jsem začala studovat SFI, tedy jazykový kurz zdarma. Vlastně jsem nevěděla, ani jak se řekne švédsky název země. Ve škole samozřejmě učitelé nemluvili anglicky, a anglicky nemluvili ani ve většině mí spolužáci.
První dny, možná týdny, jsem komunikačně byla v tzv. tiché fázi, protože jsem neměla žádné instrumenty vůbec něco říct. Moje fáze ranné produkce začala po pár týdnech, kdy jsem se odvážila dávat dohromady nějaké základní věty. Po dvou měsících jsem pak poprvé do knihovny vyrazila za místními důchodkyněmi na Språkkaffé.
Slang a neznalost kultury
Je pro vás těžší mluvit s rodilými mluvčími? Můžete být dobří v jazycích a stejně pohořet, když mluvíte s rodilým mluvčím. Zkrátka slang, kulturní odkazy a přízvuk udělá své. Ne nadarmo slyšíte ve švédštině podezřele často větu Va sa du?, tedy Co jsi říkal?.
Často se mě lidé ptají, jestli mluvím plynně. Co to je, plynně, odpovídám. Pro mě to neznamená jen umět říct, co chci, ale zvládnout se za sebe postavit a také luštit křížovky ve švédštině s mými kolegy během fiky. Ale křížovky ještě nezvládám – světě div se, že neznám po 2 letech všechny z 125 000 slov, což je velmi hrubý odhad počtu základních slov ve švédštině.
Pro mě znamená plynulá znalost jazyka dokázat tak nějak participovat ve víceméně všech oblastech konverzace, což ale zahrnuje velmi širokou škálu kulturních referencí, znalostí osobností a podobně.
Tohle může dohnat při studiu cizích jazyků každý bez ohledu na svůj domnělý (ne)talent, úzkosti a strachy a vůbec. Je dobré při studiu jazyka tuto oblast neopominout a objevit znovu kouzlo televize, novinových článků a tuzemské hudby, a to s tím, že všemu nerozumíte.
Kde jinde než ve švédských dokumentech byste dohnali všechny švédské skandály s Uppdrag granskning, dozvěděli se, kdo byl Olof Palme nebo se setkali třeba s výrazem raggare, což je označení velmi specifické subkultury milovníků starých amerických (mnohdy už polorozpadlých) automobilů.
Jste pro ostatní čitelní?
Jedna z největších výzev, které v zahraničí čelím, je získat si důvěru místních, respektive důvěru v to, že jim v jejich jazyku rozumím a sdílím, či alespoň respektuju, jejich hodnoty. Nechám si stranou průpovídky o rasismu a diskriminaci, protože to se mi ve Švédsku nikdy nestalo, jelikož moje pleť je pravděpodobně ještě světlejší než pleť průměrného Švéda – naopak slýchám nespravedlivou větu, že já nejsem ten cizinec, který voličům Sverigedemokraterna (obdoba naší SPD) vadí.
Nicméně i tak jsem si velmi rychle uvědomila, že jediný člověk, který ví, kolik vlastně (ne)rozumím, jsem já. Že mě tady koupili jako takového zajíce v pytli, kdy neví, jestli zajíc bude vypelichaný a plný blech nebo výstavní kousek.
Přesvědčit okolí, že jste vzácná a speciální odrůda zajíce z České republiky s těmi nejlepšími vlastnostmi na roveň zajícům domácím a že rozumíte, co se kolem tebe děje, vám bude chvíli trvat. Než se vám to podaří, bude na vás okolí zdvořile brát ohledy jako na toho, kdo nerozumí, a přepínat do angličtiny po první větě, o kterou se ve švédštině pokusíte, aby vám to ulehčili.
Nerozumím=životní tragédie?
Ve švédštině jsem byla dlouho vystresovaná, když jsem něčemu nerozuměla a spojovala s tím celou svou existenci. Dovolená v USA po roce a půl ve Švédsku tak bylo mé první setkání s populací rodilých mluvčí jiného jazyka než švédštiny. A já zjistila, že ani v angličtině všemu nerozumím. Po studiu v angličtině, práci v angličtině a mnohaletém denním používání jazyka mi někdy uteklo, co Američani různých barev pleti, dialektů a povolání říkali.
Na rozdíl od švédštiny mě to ani trochu nefrustrovalo. Přišlo mi to vtipné a rozhodně to, co by mě napadlo jako poslední, by bylo být smutná z toho, že některou frázi nechytnu. Normálně jsem se totiž místo toho zeptala: Co jste říkal? Dávno jsem si vybudovala v angličtině na rozdíl od švédštiny sebedůvěru. Teď rozumím, že jazyk není zdaleka jen o tom, kolik rozumíte nebo nerozumíte, ale o tom, jak dobře se v jazyce cítíte a jestli se bez přemýšlení nad vašimi (ne)schopnostmi zeptáte, co druhý říkal.
Mám v cizím jazyce nižší IQ?!
Můžu se vztekat, jak chci, ale rodilí kolegové prostě popíšou průběh trestního řízení ve švédštině lépe než já po dvou letech ve Švédsku (zatím). Světe div se – jak to? Prostě se v této zemi narodili a na tyhle věci měli zhruba tak o 20 až 60 let navíc. A tak nezbývá než jazyk dohánět a s ním tak trochu znovu skládat dohromady kousek po kousku celou svoji identitu.
Marně mezitím googlím nějaké vědecké odpovědi na moje otázky, zda jsem v cizím jazyce najednou nějak hloupější. Rozhodně si tak připadám. Články na toto téma naznačují, že můj posluchač může zaměnit nedostatečnou jazykovou vybavenost za moje kognitivní nedostatky.
Když uslyšíte někoho lámanou češtinou něco popisovat, také velmi lehko sklouznete ke zjednodušování ve stylu tooo-jeeee-rooo-hliiik. Možná i ke zjednodušování obsahu celé zprávy tak, aby to cizinec pochopil. Cizinec není ale vůbec hloupý, naopak je statečnější než vy, protože ovládá svoji mateřštinu a ještě se neohroženě pustil do té vaší.
Neznalost jazyka z nás nedělá horšího člověka
Musím si tedy každý den opakovat, že vyjadřovací schopnost v cizím jazyce nemá nic společného s tím, kdo jsem a co jsem se doposud naučila. Plynoucí měsíce, kdy se zlepšuje moje vyjadřovací schopnost a doháním ostatní, to jen potvrzuje. Ač je stále frustrující, že některé věci (ač je jich méně a méně) nedokážu popsat v jejich plném rozsahu, rostoucí znalost tuto propast vytrvale zmenšuje.
Nezbývá si tedy připomínat, že můj jediný prohřešek je, že jsem se v této zemi, která se mi úplnou náhodou stala druhým domovem, nenarodila. Že integrace a osvojení si cizího jazyka a vůbec dohnání rodilých Švédů je jedna velká životní výzva a nějaký ten čas to zabere.
Tipy na kurzy, učebnice, appky? Podívejte se do sekce Švédština.
Článek byl původně publikován autorkou na stránce Mladiinfo v roce 2020. Pro větší přehlednost je článek přesunut na tento oddělený blog.
