Švédský zákon Jante

Ve Švédsku kromě psaných zákonů existují pravidla, které v zákoně nenajdete: Zákon Jante.

Ve Švédsku nemůžete své děti fyzicky trestat, užívání drog je trestné a při řízení můžete mít v krvi 0,2 promile alkoholu. Tyto pravidla jsou daná zákonem. Kromě psaných pravidel existuje ale jedno, které v žádném švédském zákoně napsané nenajdete: Zákon Jante (Jantelagen).

Co je Zákon Jante?

Každý, kdo ve Švédsku bydlí, zná Zákon Jante. Jedná se o takové sociální desatero, které se objevilo v knize Uprchlík kříží svou stopu od spisovatele Aksela Sandemose, a kterým je skandinávská mentalita doslova protkaná.

Ideologie Jante je koncept, který propaguje jednotu kolektivu a staví se proti přílišnému individualismu. Ideologie propaguje skromnost, neokázalost, rovnost a harmonii v sociální skupině. Podle Zákona Jante jsme všichni stejní, jsme si rovní. Protivením se těmto nepsaným sociálním pravidlům riskujete sociální vyvržení z kolektivu.

Zákon Jante zní:

  1. Nebudeš si myslet, že jsi něco víc.
  2. Nebudeš si myslet, že jsi stejně dobrý jako my.
  3. Nebudeš si myslet, že jsi chytřejší než my.
  4. Nebudeš si namlouvat, že jsi lepší než my.
  5. Nebudeš si myslet, že víš víc než my.
  6. Nebudeš si myslet, že jsi důležitější než my.
  7. Nebudeš si myslet, že jsi v něčem dobrý.
  8. Nebudeš se nám smát.
  9. Nebudeš si myslet, že někoho zajímáš.
  10. Nebudeš si myslet, že nás můžeš poučovat.

Rozdíly mezi Českem a Švédskem

Česká společnost je striktně zásluhová. Rozdíly mezi třídami jsou velké a sociální mobilita mezi vrstami je poměrně malá. Cizinci ve Švédsku očekávájí, že i zdejší společnost je postavena na podobných principech.

České všichni jsme si rovní ale někteří jsou si rovnější ale musíme useknout hned za všichni jsme si rovní. Pro hodně národností, a Čechy nevyjímaje, je švédská jante mentalita obratem o 180 stupňů.

My cizinci někdy vytasíme několik stránek dlouhý životopis, plný akademických ocenění, blyštivých titulů. Očekáváme, že naše úspěchy budou oceněny. Že když budeme v práci makat dvojnásob, tak nás šéf ocení a nemine nás povýšení.

Jenže právě v tomto mnoho lidí narazí. Ve Švédsku tahle rovnice neplatí. Zákon Jante jasně říká: Nebudeš si myslet, že jsi lepší. Nebudeš si myslet, že víš víc než my. V podstatě se musíte někdy prodávat pod cenou a úspěchy vytáhnout až tehdy, když se vás někdo přímo zeptá (a buďte chytří, jak to podáte).

Zákaz vychloubání

Zákon Jante neoslavuje úspěch. Pravidla jasně vyjadřují, že se nemáte zbytečně vychloubat, nebýt příliš naokaz. Pokud nikdo nevyčnívá, tak jsme si rovní. Nikdo ze skupiny se nemusí cítit ohroženě nebo špatně, že někdo jiný je lepší.

Přídavné jméno ambiciózní zní z úst Švédů jako sprosté slovo. Vaši kolegové pravděpodobně neocení, když budete makat dvojnásobně, jelikož tím odhalíte jejich pomalost. Ve volnu v práci se dívate do příruček? Snad si nemyslíte, že víte, víc než ostatní nebo nás můžete poučovat. Náhodou umíte víc než dva cizí jazyky? Máte dobré výsledky ve škole? S velkou pravděpodobností jste ta duktig flicka (pilná holčina), která je přespříliš ambiciózní a má na sebe určitě vysoké nároky.

Možná vám také při různých soutěžích v dětství říkali, že vyhráli všichni. Jinak by některé děti břečely. Zákon Jante je postavený na stejném principu. Pokud se vychoubáte, ostatní ve skupině se mohou cítit špatně, že nejsou podobně úspešní. Pokud se budou cítit špatně, harmonie skupiny je ohrožena a ten, kdo ji narušil, jste vy. Díky tomu vašemu vychloubání. A ve Švédsku je to o kolektivu, ne o jedinci.

Zákon Jante v praxi

Zákon Jante jsem zažila nesčetněkrát. Musím přiznat, že je to velmi frustrující. Když jsem přišla jsem do Švédska, se svým českým diplomem jsem si mohla doma vytapetovat toaletu. Začala jsem tedy jako pokojská.

Po roce jsem dostala práci ve vězení, ale od mých kolegů jsem slýchala každou chvíli, že jsem akademik, vysoce vzdělaná, a co tady prý vůbec mezi nimi dělám. Nerozuměla jsem v tu dobu, odkud tyto poznámky pochází.

Nemusím snad ani vysvětlovat českému čtenáři, že žádný velký akademik v českém slova smyslu rozhodně nejsem. Ale mezi ostatními ve Švédsku jsem něčím vyčnívala. Jak praví Zákon Jante: Nemysli si, že jsi důležitější než my. Vyčnívání se prostě ve Švédsku nenosí.

Konkrétní příklady Zákona Jante

  • Ve Švédsku se zásadně nepoužívají tituly. Tituly si nepíšete do životopisu, titulem se nepředstavujete.
  • Ve švédštině se zásadně tyká. Vykání neexistuje. Jediná výjimka je vykání králi.
  • Švédsko je hierarchicky ploché. Šéf není nedosažitelný bůh, spíše partner k diskuzi. Výjimkou jsou ozbrojené sbory, které jsou hierarchické, nicméně Zákon Jante v téhle militantní struktuře platí dvojnásob.
  • Lagom je nejlepší. Lagom je označení pro ani málo ani moc a platí pro všechno, od počasí, po konzumaci alkoholu.
  • Švédi si nepotrpí na formální kostýmy v práci. Nejlepší je lagom, průměrnost namísto extravagance. Na ulici se vám bude zdát, že jsou všichni oblečení stejně.
  • Pro vysokopříjmové je zavedena extra daň z příjmu, která se z platu strhává, pokud vyděláte víc než státem určenou horní částku.
  • Některé sociální benefity se naopak vyplácí všem, bez ohledu na to, zda dotyčný dávku potřebuje (přídavek na děti, plošný příspěvek na elektriku v roce 2022).
  • Spousta lidí má hodně podobné koníčky. Je spíše výjimkou narazit na někoho, kdo se věnuje něčemu originálnímu. Typický koníček pro obě pohlaví je trénink v tělocvičně nebo běh. Ženy milují koně a buď jednoho vlastnili, vlastní nebo vlastnit chtějí.
  • Naopak je společensky přijatelné vynikat svým vzhledem (například svalnatou, vysportovanou postavou) nebo zaběhnout rychle maraton. Možná proto se ve Švédsku koná jeden z největších půlmaratonů s pravidelnou účastí více než 60 000 běžců.